Wordless outgoing without smile 11díl

31. května 2012 v 18:00 | Dizzie |  Wordless Outgoing Without Smile


Běžela na střechu, kde si hodlala znovu zapálit. Ladně přeběhla kolem Louise a Harryho a vyběhla z hotelu. Máma ji řekla, že se za dva dny stěhují k tomu jejímu příteli. Doběhla ke střeše a vyšplhala na horu. Stoupla si na kraj, zapálila si a přemýšlela. Zase. Tohle místo na ní mělo nějaký speciální vliv. Ovlivňovalo to její myšlenky.
Nechtěla se stěhovat k nějakému chlapovi, který má nějakou dceru. Máma se s ní už potkala, ale ona měla strach. Co když je to nějaká divná rodina? Co když je ten chlap kriminálník? Nebo feťák? Měla chuť skočit dolů, ale nechtěla umřít jen chtěla zkusit letět.
Takhle to šlo celé dva dny. Vyspala se s Harrym. Pohádala se s mámou a ona si šla jednoduše zápalit na tu střechu. Měla i schůzku s Ericem, na kterého začínala být doslova alergická. Bože on je tak vlezlý! Vrtalo jít hlavou celou dobu jejich schůzky. Musela to s ním ukončit, a tak když byla jednou na střeše napsala mu Sms, že se sejdou v parku tam kde vždy. Loudavým krokem se vydala do parku.
"Ahoj Sweetie!" Usmál se Eric jen co jí spatřil a chtěl jí sát pusu, ale ona se uhnula.
"Musíme si promluvit."
"Poslouchám tě lásko."
"Chci se s tebou rozejít." Pronesla klidně a zachovávala si vážnou tvář.
"Cožeeeeee? Proč?" Řekl zoufala a chytl jí za ramena.
"Podvedla jsem tě." Ani se nezastyděla, když to říkala, ale na něm bylo vidět, že zrudnul. Vzteky.
"Ty děvko!" Jeho reakce jí šokovala, ale co jí šokovalo víc bylo co přišlo potom. Rána do tváře. Tma. Prázdnota a samota. Neviděla ani necítila nic. Ještě cítila náraz do břicha a pak klid. Klid, který jí děsil. Děsilo ji, že nemůže otevřít oči, že nemůže pohnout rukou. Vzdala to. Nechala se unášet černotou…

Do očí jí udřelo silné světlo. Ležela v bílé místnosti a vedle ní pípali přístroje. Na křesle vedle její postele někdo byl, ale nemohla poznat kdo. Viděla rozostřeně. Přihmouřila oči v domnění, že jí to pomůže. Ale nepomohlo to. Když si chtěla sednout zasáhla ji štiplavá bolest do břicha. Sykla a zase si lehla. Oči pomalu zaostřovali okolí, ale stejně nemohla poznat kdo je to.
"Sarah! Už jsi vzhůru?" Zeptal se chlapecký hlas, ale ani ten jí nic neřekl. Možná proto že slyšela příliš tlumeně.
"Harry?" Řekla v jednom nádechu a osoba jí stiskla ruku.
"Ano jsem to já jsi v pořádku?"
"Co..co se stalo?" Pomalu se jí všechno vracelo. Eric. Náraz. Tma.
"Našel jsem tě s klukama v parku. Bezmocně jsi ležela." Držel jí pevně ruku a ukazováčkem ji přejížděl po dlani.
"Kde je moje matka?"
"No víš.." Podrbal se na krku a Sarah se bála co bude následovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 onedirrection onedirrection | Web | 31. května 2012 v 18:19 | Reagovat

sakra zase napínaví proč mi to děláš!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama